RECENZE

Dobrý den Aleno, chci Vám jen poděkovat. Petra udělala další pokroky…už si nepočítá kalorie, dá si např. rohlík s máslem, džemem, zmrzlinu, koláč…I když má jídelníček převážně zdravý, tak pokud jsou řízky, tak si je prostě dá. Přibrala, teď jí to sluší. Není jí neustále zima. Zacvičí si, ale nemá to jako drogu. Menstruace je pravidelná. Moc Vám za vše děkujeme! Jsem tak šťastná, že je tam, kde je:-)

Petra (anorexie)

ně řečeno, tak trochu z donucení,
jako „zasloužilá představitelka všech poruch příjmu potravy“,
jsem vážně tehdy neměla potřebu hledat dalšího „radílka“ (psychiatry, psychology, nemocnice, poradny výživy jsem měla ozkoušené), tou dobou s Anorexií, mi bylo příjemnější se jen tvářit, jako, že chodím na terapie, jsem vlastně úplně v pohodě…problém řeším —PRD, neřešila, ale zvykla si na mod v kterým jsem žila/hnila…hubená, plačtivá…životem raněná, ALE NEVZALA ŽIVOT DO MÝCH RUKOU
Štěstí, že můj psychologický terapeut viděl, že ve všem plavu, v „jídle“ hlavně a byl si vědom, že jen plácám nazdařbůh ploutvemi kolem sebe, nic neřeším. Zatímco co mi on pomohl luštit, co se to děje v mé duši, respektoval, že není odborníkem na výživu a dal si po řádce terapeutických placatění se mnou podmínku, že bude pokračovat, když KONEČNĚ zajdu i za nutričním – vymlouvala jsem se na minulou neosobní zkušenost a že „díky nic nechci, však jím – jinak bych tu nebyla…“
ale já tu jsem, a dost díky Alence, její empatii, nadhledu, nadsázce a lidskosti…
před ní mi spadla brada, že nemusím lhát/předstírat, ONA věděla, ROZUMĚLA a já si nepřipadla nepochopená, trapně – ale normálně!!!
že mé pocity, stavy, chování ohledně jídla – je vlastně normální pro nemocného člověka a ukazovala mi velmi jemně a bez nucení cestu,
jak se osvobodit – přiznat si, že je i lepší život a že se NEMUSÍM BÁT…že tu bude se mnou, vždy se můžu ozvat a vždy se jde i vrátit zpět…já se vydala ale kupředu, zkrátka konec letité stagnace
…a tak se stalo, že jsem začala pouštět strachy…strach z rohlíku a lepku, vrahu křehkých žen:-), strach z cukru v banánu, a že sacharidy mají budík a ví kolik je hodin večer, kdy na nás útočí, strach jíst o pět i více minut:-) flexibilněji než je MŮJ PLÁN…strach, ŽE ŽIVOT JE PŘEDEM DANÝ PLÁN…Díky Ajo, chápu, že se dá i žít, nejen přežívat a upřímně, cítím, že se dá žít HNED TEĎ A TADY zvesela…i bez plánu a bez přečtené seberozvojové, budhistické či cukrfree literatury:-)že život se žije vlastně teď a za pět minut taky a zítra zase tak…a chyby se dají spravit

 

Dobrý den, Aleno,moc Vás zdravím a mám dobrou zprávu. Vali krásně jí a hlavně přibírá. Myslím, že od váhy, kterou máte uvedenou, má navíc nejméně 15 kg. Předstihla i metu, kterou jí dali v Motole, kam jdeme na kontrolu až v polovině dubna. U psychoterapeutky také netřeba další návštěva, prý je Val skvělá. Chtěla jsem Vám moc poděkovat, protože na tomto úspěchu máte velkou zásluhu. Byla jste k ní i ke mně vždy velmi vstřícná a laskavá, zároveň jste dala pevné hranice a směr, kterým se má vše ubírat. Děkuji, že jste na nás měla čas i obratem, děkuji, že jste mi brala telefony, kdy jsem se cítila špatně a vždy jste pro mě měla jasnou a cennou radu. Valerie (anorexie)

Na paní Alenku jsem se obrátila upřímně řečeno, tak trochu z donucení,
jako „zasloužilá představitelka všech poruch příjmu potravy“,
jsem vážně tehdy neměla potřebu hledat dalšího „radílka“ (psychiatry, psychology, nemocnice, poradny výživy jsem měla ozkoušené), tou dobou s Anorexií, mi bylo příjemnější se jen tvářit, jako, že chodím na terapie, jsem vlastně úplně v pohodě…problém řeším —PRD, neřešila, ale zvykla si na mod v kterým jsem žila/hnila…hubená, plačtivá…životem raněná, ALE NEVZALA ŽIVOT DO MÝCH RUKOU
Štěstí, že můj psychologický terapeut viděl, že ve všem plavu, v „jídle“ hlavně a byl si vědom, že jen plácám nazdařbůh ploutvemi kolem sebe, nic neřeším. Zatímco co mi on pomohl luštit, co se to děje v mé duši, respektoval, že není odborníkem na výživu a dal si po řádce terapeutických placatění se mnou podmínku, že bude pokračovat, když KONEČNĚ zajdu i za nutričním – vymlouvala jsem se na minulou neosobní zkušenost a že „díky nic nechci, však jím – jinak bych tu nebyla…“
ale já tu jsem, a dost díky Alence, její empatii, nadhledu, nadsázce a lidskosti…
před ní mi spadla brada, že nemusím lhát/předstírat, ONA věděla, ROZUMĚLA a já si nepřipadla nepochopená, trapně – ale normálně!!!
že mé pocity, stavy, chování ohledně jídla – je vlastně normální pro nemocného člověka a ukazovala mi velmi jemně a bez nucení cestu,
jak se osvobodit – přiznat si, že je i lepší život a že se NEMUSÍM BÁT…že tu bude se mnou, vždy se můžu ozvat a vždy se jde i vrátit zpět…já se vydala ale kupředu, zkrátka konec letité stagnace
…a tak se stalo, že jsem začala pouštět strachy…strach z rohlíku a lepku, vrahu křehkých žen:-), strach z cukru v banánu, a že sacharidy mají budík a ví kolik je hodin večer, kdy na nás útočí, strach jíst o pět i více minut:-) flexibilněji než je MŮJ PLÁN…strach, ŽE ŽIVOT JE PŘEDEM DANÝ PLÁN…Díky Ajo, chápu, že se dá i žít, nejen přežívat a upřímně, cítím, že se dá žít HNED TEĎ A TADY zvesela…i bez plánu a bez přečtené seberozvojové, budhistické či cukrfree literatury:-)že život se žije vlastně teď a za pět minut taky a zítra zase tak…a chyby se dají spravit

 

Tereza (anorexie)

 

Dobrý den,

jmenuji se Klára Šípalová, je mi 21 let. Od roku 2014 trpím mentální anorexií, navštívila jsem několik psychologů, terapeutů, ale dá se říct, že nic nezabíralo. Až v onom roce 2016 jsem díky Vám a Vašem doporučení zkusila metodu EFT, která mi konečně pomohla, docházela jsem na ni každý druhý měsíc, až do teď. Postupně jsme probírali různá témata, dětství, příčiny anorexie a okolnosti. Poté jsem se pomalu, ale jistě dostávala do normálního života, zlepšoval se mi vztah s jídlem a začala nabírat na váze. Při své výšce 176 jsem v nejhorším období měla pouhých 42 kg. Asi půl roku jsem se nevážila, ale po posledním vážení typuji, že rozdíl je cca 12 kg. Nikdy jsem nebyla hospitalizovaná a ze všeho jsem se dostala sama doma, při studiu vyšší odborné školy cestovního ruchu. Ráda bych se o tento můj příběh podělila s Vámi a inspirovala třeba některé klientky a lidé trpící poruchy přijmu potravy, že když se chce, tak to opravdu jde a že metoda EFT skutečně pomáhá.

Děkuji moc,

Šípalová Klára

Klára (anorexie)

Léta jsem si nedokázala přiznat, že mám nějaký problém (anorexii)…bylo to strašně těžké vyslovit to před někým nahlas, mluvit o svých pocitech a myšlenkách. Styděla jsem se, myslela jsem si, že v tom lítám jediná, bála jsem se odsouzení a zavrhnutí.Utíkala jsem před problémem s tím, že se to časem samo vyřeší…ale nevyřeší,  bylo to jen horší…
Ale naštěstí jsem posbírala všechnu sílu a odvahu a objednala jsem se do Anabell. Bála jsem se zbytečně:-) Byl tam hrozně milý kolektiv lidí. Dostala jsem rady a doporučení, co dělat dál a hlavně doporučení na nutriční terapeutku v centru Anabell. Díky tomu jsem poznala  Mgr. Alenu Teofil, která mi při každé schůzce dodala sílu, energii a naději, že je z toho cesta ven. Docházela jsem k ni pravidelně, už jsem nedoufala, že se z toho opravdu dostanu, ale díky její podpoře a hlavně trpělivosti jsem začala postupně po malých porcích jíst :-) Přizpůsobovala mi jídelníček k mému aktualnímu stavu(hlavně psychickému), postupně jsme přidavaly porce i druhy potravin, už je to rok a půl, co normálně jím:-) Byl to dlouhý a těžký boj, ale stalo to za to.
Pomohla mi k normálnímu životu, nejde to popsat slovy,jak jsem jí za to vše vděčná, sama bych to nedokázala.

Lenka (anorexie)

Alenu Teofil jsem začala navštěvovat se svou 13tiletou derou Klárkou, která trpěla anorexií. Hned na začátku jsme od Aleny dostali zásadní informaci a to, že bez zapojení celé rodiny to Klárka nezvládne. Bylo to velmi těžké období pro nás všechny, ale Alena nás vždy podpořila a kromě hodnotných velmi jednoduše vysvětlených odborných rad ohledně stravy nám díky své osobní zkušenosti s anorexií uměla vysvětlit, co naše dcera prožívá a jak je to pro ní těžké. Klárka měla konečně někoho kdo jí rozuměl, což bylo zcela zásadní pro ni. Díky Aleně jsme náš boj s jídlem za cca 3 měsíce vyhrály. Jako bonus jsme dostaly to, že stravování celé naší rodiny se velmi zlepšilo.

 

Spolupráci s Alenou Teofil mohu všem jen doporučit.

Tereza a Klárka (anorexie)

Moc děkuji za možnost absolvovat EFT kurz. Vy i pani Marcelka jste opravdu skvělé terapeutky a jsem moc ráda že jsem vás mohla poznat 😊děkuji

Anna (anorexie)

Aleno, jsem moc ráda, že Vás mám, že jste moje opora a podpora. Bez Vás bych to nezvládla. Můžete být na sebe pyšná, že děláte takovou záslužnou práci. Kloubouk dolů.  😊děkuji

Sylva (přejídání)

Aleno, setkání s Vámi bylo moc fajn. ☺️ a vy jste naprosto skvělá 😊 takovou oporu ve vás mám, ani nevite co to pro mě znamená, jste zlatíčko 😊
Jsem moc ráda, že existujete a pomáháte lidem, třeba až se jednou z toho vyhrabu jako vy, ráda také pomůžu ostatním nemocným, jste totiž ti nejlepší lékaři a pomocníci. Když si tím člověk projde, ví přesně o čem mluví. Zná různé triky, výmluvy, lži…..co si budem povídat. Takže uvidíme co přinese čas 🙂

Jitka (anorexie)

Kontakt na Alenu jsem dostala v Centru Anabell. Byla jsem dost skeptická k tomu, že mi vůbec někdo může pomoci, a tak jsem se rozhodla setkat se s ní na bezplatné schůzce jako s peer konzultantkou. Byla jsem nadšena, konečně mě někdo chápal, věděl jak se cítím a co prožívám. Měla jsem pocit, že se konečně můžu někomu vypovídat, aniž bych se musela stydět. Schůzka mi dodala hodně síly a motivace pro další léčbu, a tak jsem se rohodla začít spolupracovat s Alenou Teofil i jako s nutriční terapeutkou. Má léčba z daleka není u konce, ale je to poprvé, kdy vidím výsledky za svým snažením. Mám ze sebe dobrý pocit a hlavně počet mých přejídacích záchvatů se snížil na minimum 🙂

Štěpánka (bulimie)

S nadváhou jsem se vlastně potýkala už od útlých dětských let. Jako všechny ženy jsem zkusila i hromady diet, více méně však bez výsledků a tak jsem si začala myslet, že to prostě máme v rodině. Až moje mamka mi ukázala, že to tak úplně není, když sama zhubla 20 kilogramů (samozřejmě s paní Alenou). A tak jsem se do toho pustila taky. Přístup Aleny byl od počátky jedinečný. Nastavily jsme jídelníček a i přes občasné prohřešky šly kilogramy hezky dolů. Díky opravdu osobnímu přístupu a motivaci od paní Aleny se mi povedlo za 1 rok dostat váhu z hrozivých 86,7 kg na váhu 70,5 kg. Cítím se o dost lépe a začala jsem si i daleko víc věřit, což se projevilo v osobním i pracovním životě. Všem, kteří mají obavy nebo dokonce i stach, mohu spolupráci s paní Alenou jen doporučit. Důležité je nebát se změnit svůj život k lepšímu.“

A navíc to všechno, co jsem napsala, je čistoskvoucí pravda 🙂

Markéta (redukce hmotnosti)

Alenko,
Máte úžasný přístup k lidem, jste milá a vaše emaily čtu moc ráda. Nepřijdou mi jako plky, citované úryvky či skrytá reklama.Píšete ,jak vy sama to cítíte a co jste si z všeho naučeného vzala vy a co pomohlo vám.

Andrea (přejídání)

Navštívit Anabell pro mě bylo tou nejlepší volbou!
Právě díky profesionální pomoci v Centru Anabell jsem změnila pohled na své tělo, naučila jsem se vnímat jídlo jako dobrého přítele, potravu pro tělo i duši a především jsem se vymotala z toho „nekonečného“ kruhu bulimie. Anabell mi ukázala, že cesta existuje.
Profesionalita, milý a ochotný výživový poradce se srdcem na dlani a příjemné prostředí jsou ty hlavní elementy, proč je úspěšnost uzdravení stoprocentní! A právě to jsem dostala od Aleny a Centra Anabell.
Určitě doporučuji všem, kteří chtějí dojít k uzdravení a harmonii J.
Kristýna Němcová, 20 let

 

Týna (anorexe)

Chtěla bych Vám moc poděkovat za setkání. Šla jsem domů o velký šutr lehčí, a celkově mi bylo mnohem lépe než před konzultací. Stihly jsme probrat úplně všechno, ale zároveň vím, ze jsme vlastně neprobraly vůbec „nic“. Jsem Vám neskutečně vděčná za Vaší trpělivost a vstřícnost, vážím si toho, nečekala jsem to. Moc se těším na další setkání.

 

Tereza (anorexie)

ZÍSKEJTE E-BOOK ZDARMA


Informace o ochraně osobních údajů

Pokud se potřebujete na něco zeptat, napište mi na