O ALENĚ

Kdo jsem a proč vznikl web normalnejist.cz

Zdravím vás, vás všechny ať už trpíte anorexií, bulimií, psychogenním přejídáním nebo jste třeba rodič, partner či kamarád, který přihlíží, jak se Vám Vaše dcera, partnerka nebo kamarádka mění před očima vlivem poruchy příjmu potravy. Pro Vás všechny může být tento web přínosným zdrojem informací.

Možná teď přemýšlíte, proč zrovna můj web by měl být ten pravý. Důvody jsou hned dva. Protože jsem odborník v oblasti dietetiky s několikaletou praxí v oblasti poruch příjmu potravy, ale především protože jsem si tím vším sama před lety prošla. Dokáži se tedy vžít do pocitů Vás, kteří se v oném kruhu strachu a úzkostí z jídla a přibrání na váze točíte. Stejně tak dokáži být nápomocna Vám, kteří tomu kolotoči zoufale přihlížíte a právem tomu vůbec nerozumíte. Vám mohu pomoci Vaši dceru, partnerku či kamarádku pochopit, abyste jí mohli být oporou a parťákem v nelehkém boji k uzdravení.

S ČÍM MOHU POMOCI

Můj terapeutický směr a práci s klienty ovlivnilo nejen mé odborné vzdělání, ale především osobní zkušenost s poruchami příjmu potravy.

Vzdělání

1. Lékařská fakulta UK- nutriční terapeut
Fakulta tělesné výchovy a sportu UK
Certifikovaná poradce pro výživu
Psychoterapeutický výcvik EFT terapie v rámci mezinárodní organizace AAMET

A mnoho dalších specializovaných kurzů

A proč jsem se rozhodla tento web vytvořit a sdílet s Vámi mé zkušenosti a knowhow?

Právě proto, že jsem si tím vším prošla a chápu, jak se cítíte. Pravděpodobně máte pocit beznaděje, bezmoci, nerozumíte sama sobě, točíte se v neustálém kruhu výčitek, strachu, úzkosti a především celý Váš život se odehrává a točí kolem jídla, respektive nejídla. Kamarády jste neviděla už ani nepamatujete, společenským večerům se vyhýbáte, protože, co kdyby tam po Vás chtěli, abyste jedla. Možná je Vám často zima, jste unavená, vyčerpaná a marně hledáte pochopení u svých blízkých. Nebo už ho ani nehledáte a raději jste na všechno sama? Nepoznáváte to?

Už několik let spolupracuji externě s neziskovou organizací Anabell, která se zabývá aktivním vyhledáváním a pomocí lidem trpícím poruchou příjmu potravy. Velmi často se setkávám s klienty, a jejich blízkými, kteří si nevědí rady. Někteří ke mně dochází pravidelně, jiní tuto možnost z hlediska dostupnosti či financí nemají, ale i tito klienti a jejich blízcí potřebují pomoci, a právě proto vznikl tento web. Mým cílem je podat pomocnou ruku všem, kdo pomoc hledají, kdo ji potřebují a nemohou se z nějakého důvodu účastnit pravidelně osobních sezení.

Jmenuji se Alena

Jsem energická, sebevědomá, plná nápadů a snů, za kterými si krok za krokem každý den jdu. Jsem ale také žena, která se před pár lety rozhodla navždy opustit bludný kruh života točící se kolem jídla, věčné kontroly váhy, výčitek a strachu z každého sousta, nespokojenosti se svou postavou a sebou samou. A tak se postupně z té tiché, utrápené, unavené dívky plné beznaděje stala spokojená žena, která miluje jídlo, užívá si nejen každé sousto, ale i především každý den svého života. Stala se z ní také manželka, matka, podnikatelka a expertka na nutriční poradenství se zaměřením na lidi s poruchami příjmu potravy.

Jsem autorkou projektu Normálně jíst, kterým chci motivovat Vás, kteří trpíte poruchou příjmu potravy, jak se vrátit k plnohodnotnému šťastnému životu. Jsem také autorkou oline návodů Naučte se opět normálně jíst za šest týdnů – návod pro anorektičky a Naučte se opět normálně jíst za čtyři týdny – návod pro bulimičky a lidi s psychogenním přejídáním, ve kterých i vás naučím, jak zvládnout znovu normálně jíst.

Můj příběh aneb jak jsem se ze zoufalé anorektičky stala nadšenou nutriční terapeutkou

Když se zamýšlím nad tím, kdo jsem teď, a pak nad tím, kdo jsem byla před deseti či patnácti lety, nechce se mi ani věřit, že je to možné. Jsem sebevědomá, veselá, spokojená, ráda se potkávám a komunikuji s lidmi, miluji jídlo a vaření. Mám ráda sama sebe a to včetně svých nedostatků, nic si nevyčítám, prostě se přijímám taková, jaká jsem. Mám hlavu plnou snů a plánů, které si postupně plním. Ráda cestuji, a to včetně ochutnávání cizokrajné kuchyně. Jím bez výčitek, jednoduše protože mi chutná a jídlo si užívám. Mám dvě krásné dcerky a skvělého manžela, který mě má rád takovou jaká sem a já jeho. Mám práci, která mě baví, protože mi dává smysl- pomáhám lidem, kterým rozumím, lidem s poruchami příjmu potravy. Učím je znovu normálně jíst a s tím i šťastně žít.

Jednoduše žiji naplno spokojený život.

Vždycky tak tomu ale nebylo. Můj příběh ve zkratce jsem popsala v tomto článku. Přečtěte si ho. Při myšlence jak to bylo před patnácti lety, mi běhá mráz po zádech. Když si vzpomenu na tu posmutněnou holku bez jiskry v oku, která se bála ozvat, když se jí něco nelíbilo nebo, když něco chtěla. Styděla jsem se sama za sebe, oblékala se do volného oblečení, aby si náhodou někdo nevšiml jejích špeků. Volný čas jsem raději trávila sama přemýšlením nad tím, jak jsem tlustá. Všechny kamarády jsem od sebe vlastně odehnala. Každé sousto jsem si vyčítala a musela ho odčinit cvičením. Každým dnem jsem snižovala dávky stravy. Neusmívala jsem se, byla jsem plná smutku, úzkosti a beznaděje. Celý svět se mi točil jen kolem toho, co budu, respektive nebudu jíst, kolik jsem přijmula kalorií, jestli jsem náhodou nepřibrala. Pravidelně jsem se vážila, a to i několikrát denně, v zrcadle jsem kontrolovala, jestli se mi nedotýkají stehna o sebe a jestli se mi nevyvaluje břicho nad pánevní kosti. Nosila jsem jen jedny kalhoty, u kterých jsem každé ráno kontrolovala, jestli mi náhodou nejsou těsnější. Měla jsem pocit, že mě nikdo nemá a ani nemůže mít rád, byla jsem zoufalá a o svých problémech s nikým nemluvila. Byla jsem na světě sama a bála jsem se to změnit. Ano, měla jsem mentální anorexii.

Situace se změnila, když jsem nastoupila na gymnázium. Škola na mě vyvíjela více požadavků. Kombinace stresu ze školy a anorexie už na mě bylo trochu moc. Začala jsem stres a tlak z nadmíry učení zajídat. Hm, a bulimie byla na světě. Rázem jsem přibrala dvanáct kilo, byla jsem ještě zoufalejší, hnusila jsem se sama sobě, ale už jsem si jednoduše nedokázala odpírat jídlo. Své přejídací záchvaty jsem si dost často i plánovala dopředu a těšila jsem se na ně. Jídlo bylo moje jediné potěšení, ale pak samozřejmě následovalo zvracení, projímadlo a hodiny cvičení. Ani nechápu, jak jsem zvládla projít gymplem s vyznamenáním, odmaturovat s vyznamenáním a dostat se na vysokou školu, když se celý můj svět a myšlenky točily jen kolem jídla.

Můj život se začal měnit až v době, kdy jsem odešla z domu mých rodičů do Prahy na kolej. Začalo mi docházet, že život, který žiju, nemá smysl a že to tak nechci. Chtěla jsem žít plnohodnotný život, cestovat, chodit na párty, vrátit se ke svým koníčkům. Chtěla jsem být svobodná, jako moji spolužáci Ale jak se z toho začarovaného kruhu dostat? A právě od tohoto uvědomění se pomalu začaly dávat věci do pohybu. Rozhodla jsem se to změnit, i když to ještě trvalo dlouhou dobu.

Rozhodla jsem se to změnit!

O tom, jaký život žiji teď, se mi tehdy snad ani nesnilo. Nedokázala jsem si představit, jak je krásné si uvědomovat i své hodnoty a klady, ne jen negativa a nedostatky. Vyžadovalo to postupnou práci, která mě dovedla až k touze pomáhat lidem, kteří si prochází podobnými muky jako já dříve. Dokázala jsem vystoupit z bludného kruhu anorexie a bulimie, naučit se mít ráda sama sebe, vytvořit si život, který mě baví. Rozhodla jsem se ve svých 28 letech přihlásit se na lékařskou fakultu, vystudovat dietetiku a aktivně pomáhat vám, kteří jste zapomněli, jak normálně jíst. Splnila jsem si tím svůj sen o vysněném zaměstnání- pracuji s lidmi, kterým rozumím a pomáhám, práce mi dává smysl a vidím za ní jasné výsledky.

Pokud Vás zajímá můj příběh o tom, jak jsem dokázala opustit ten bludný kruh poruch příjmu potravy, s čím vším jsem se na své cestě za štěstím musela vypořádat a kdo mi v tom pomohl, přečtěte si můj eBook Ze zoufalé anorektičky nadšenou nutriční terapeutkou, který si zde můžete zdarma stáhnout.

Informace o ochraně osobních údajů

Trvalo to ještě několik let, než jsem se dostala ke svému vysněnému životnímu stylu.
Cítím se svobodná. Jím, když mám chuť a hlad. Když někam jedu, těším se na nové věci, místo toho abych se děsila, co tam budu jíst. Ráda vařím a zkouším nové recepty. Vánoce si užívám včetně cukroví, vánočky a bramborového salátu. Když mám chuť a náladu, dopřeju si sladkost nebo jiný pamlsek. V létě se na chalupě klidně přejím třešní, protože je prostě miluju a i s tím vším, jsem spokojená, šťastná a nic si nevyčítám. Prostě si užívám plnohodnotný život s jídlem a sama se sebou.

Když jsem to dokázala já, proč ne i ostatní?

Zlomový pro mě byl rok 2010, kdy jsem potkala jednu úžasnou terapeutku, které děkuji i za své úplné vyléčení. Nejprve jsem se nestačila divit, co všechno se v mém životě díky terapiím změnilo. Našla jsem si práci, partnera, začala jsem si užívat život a především jsem začala pomalu tušit, co od něj čekám. Přestala jsem být ztracená sama ve svém životě. A pak jsem se rozhodla začít studovat lékařskou fakultu a aktivně pomáhat lidem s poruchami příjmu potravy. Nejprve jsem začala pracovat jako externí nutriční terapeut pro Centrum Anabell, které aktivně vyhledává a pomáhá lidem s tímto problémem. Po třech letech spolupráce s nimi, jsem se rozhodla sepsat své zkušenosti, know- how a sdílet ho s vámi.

V sérii eBooků Naučte se znovu normálně jíst učím, jak se krůček po krůčku vrátit od anorektického hladovění či bulimického přejídání k běžnému vyváženému a zdravému stravovacímu režimu. Učím vás normálně jíst.
Skrze tento web a projekt Normálně jíst, ve kterém najdete blog, videa, Facebookové stránky, eBooky a další obsah zdarma, sdílím mnoho hodnotných informací, motivuji a podporuji vás, aby i vy jste začali normálně jíst a šťastně žít.
A samozřejmě se se mnou můžete potkat na osobní konzultaci, kde se budememe věnovat přesně tomu, co k normálnímu jídlu potřebujete právě Vy.

Věřím, že i Vy u mě najdete inspiraci.

A nezapomeňte, normálně jíst je první krok k tomu šťastně žít!